Úvod do… slováckého folkloru

Fráze “Úvod do…” obvykle předchází nekonečnému, vyčerpávajícímu povídání, zakončeného zkouškou na vysoké škole. Podobně tomu bude i nyní, jen bez té zkoušky.

Momentka naší rodiny ze Svatby na Zálesí

V letošním roce jsem se stal uměleckým vedoucím slováckého souboru Vonica ze Zlína.

Své působení na této pozici jsem měl zahájit na souborovém soustředění, kde jsem chtěl mladší generaci říct něco o Slovácku, regionu, který v souboru zpracováváme, a folkloru tak nějak obecně.

Zásah osudu, konkrétně globální pandemický shutdown veškerých kolektivních aktivit, způsobil odložení toho soustředění na neurčito.

Připravil jsem si k tomu nějaké materiály, založené vesměs na tom, co existuje na internetu nebo co mám v hlavě já. Neberte to prosím tedy nijak dogmaticky – a googlete, pokud chcete znát zdroje; není to žádná kompilační vědecká práce.

Zde jsou odkazy na jednotlivé texty:

Decku děcku na Déčku

Školy zavřené, děcka lehce marodné, tak jsem s nimi sledoval ČT:D a najednou BUM FOLKLOR. Úplně jsem se opotil při vzpomínce na to jak jsem tam před pár lety viděl Honzu Ondera učit jeho verzi “lidových tanců“.

Múzárium aneb Všechny múzy světa – díl 8/10 “Folklor”

Napřed letem světem úvod s českými muzeáliemi (vzadu na stěně visel Joža Úprka) Bára Vaculíková s dcerou tam ve variantě Hradištského kroje pohovořily a lehce zazpívaly, a pak tam přišel Ondra… (hrklo ve mě že Onder) Studénka z VUS Ondráš, a aby tam ukázal verbuňk.

Něco málo tam po dolňácky zacifroval a pak přešel na maďarský verbunk. To byl můj wtf! moment, kde mi naskočil flashback se vzpomínaným Honzou Onderem. To jsem napřed nechápal, ale pak jsem pochopil, že šlo o oslí můstek na stepařský vstup Kuby Kočího, jakože reprezentant zahraničního folkloru. Pak si tam dali betl na hudbu toho druhého a to bylo vše.

Jako jo, nebylo to pro etnopuristu, ale pro děti, a byl bych teda radši, kdyby místo maďarů tam ukázali třeba rozdíl mezi českým a moravským folklorem, ale zas chápu že chtěli ukázat něco atraktivního a nepadlo tam vlastně nic, co bych mohl rozporovat.

Nakonec jsem byl rád, že fakt nesleduju aktéra Stardance, který by při “verbuňku” rukama šruboval žárovky, ale mělo to rozhodně blíž k filmům Karola Plicky. A za to Déčku děkuju.

Kvůli ABASu jsem po 7 letech opustil milovanou práci

Zabudované IDE pro psaní skriptů. Ano, je to texťák. Linter to nemělo, ale aspoň že uměl CTRL+C, CTRL-V, CTRL+Z.

Na internetu toho k ABASu zas tak moc nenajdete. Pokud jste na tento článek narazili při googlování tohoto slova, tak Vás asi moc nepotěším.

To právě zavedení ABASu do naší výrobní firmy způsobil, že jsem po sedmi letech opustil práci, kterou jsem měl rád.

Člověk přirozeně zapomíná na nemilé věci. Tento článek píšu hlavně pro sebe, abych si mohl za pár let připomenout, před čím jsem to utekl.
(pozn.: Text původně zveřejněn na síti LinkedIn)

ABAS

Čím bych začal? No třeba tím, že řeknu, že ABAS je ERP systém, který vznikl v 80. letech v Německu a to ho do značné míry definuje.

ABAS je dobrý na skladové hospodářství a legislativní věci, které jeden člověk nemá šanci uhlídat. Má omezený počet uživatelských licencí. Nemá moc přívětivé GUI a tak se na výrobní hale provozují externí terminály, které jsou na ABAS připojeny skrz telnet. Tyhle terminály jsme u nás programovali v PERLu (API) a rozhraní naklikávali pomocí uživatelských datových struktur ABASu.

Neříkám, že v ABASu nejde udělat spoustu věcí, ono to asi jde, ale celý ten systém je produktem doby svého vzniku. Když porovnám programování v Typescriptu a PHPčku se skriptováním v ABASovském proprietárním jazyce FO a v Perlu, je to jako přesednout z BMW do Trabantu. Jako jede to, ale každých deset km se něco podělá, nemáš ani diagnostiku aby jsi zjistil co se děje, všechno řešíš na koleni záplatami, a co si neuděláš sám, to nemáš.

Samotný ABAS má pár věcí, se kterými jsem se těžko vyrovnával:

  • používá proprietární datové typy,
  • mezi “tabulkami” chybí jednoduché (a jednotné) vazbení. Jaká to škoda, že nefunguje něco jako yprofil^yzub^roztec (“Multi-level linking is permitted”),
  • některé jsou datové “tabulky” jen virtuální datové struktury, nelze s nimi standardně pracovat. Nikde jsem nenašel vysvětlené proč tomu tak je, nebo které z těch struktur existují a které jenom jako,
  • datová selekce umožňuje AND, umožňuje OR, ale nelze je kombinovat,
  • německé zkratky. Vyluštit barmex;leidat;vom;ma;sofort;bem;zn;gutmge vyžaduje permanentní čučení do vnitřností ABASu, nebo do oficiální dokumentace…
  • …která je přístupná jen registrovaným (a schváleným) uživatelům.

Skriptovací jazyk FO

V ABASu se skriptuje v proprietárním jazyce FO, který je ale brutálně zpátečnický:

  • vynucuje používat GOTO návěští,
  • tyto návěští navíc ořezává na prvních sedm znaků,
  • nemá normální podmínky, cykly ani uživatelské funkce,
  • s pamětí pracuje pouze pomocí číselných a písmenných bufferů,
  • nevyhnutelné je volání batchů,
  • při psaní kódu nelze používat odsazení,
  • kód je teoreticky možné psát v němčině nebo v angličtině. Bohužel, někdy funguje to a někdy ono, ale v dokumentaci to popsané není; například nefunguje n|selectedRow a G|currTime, jedou jenom jejich německé protějšky n|selzeile a G|zeitpunkt,
  • ani s oficiální online dokumentací se – když zrovna funguje – moc dobře nepracuje: když jsem potřeboval najít postup jak zjistit aktuální čas (now/jetzt), tak vyhledávání “now” našlo všechen výskyt tohoto řetězce v dokumentaci, včetně podvýrazů  jako “known” a “nowait”, ale časová funkce byla někde až hodně hluboko ve výsledcích.

IDE

ABAS u svých skriptů používá proprietární S3 kódování, takže je nelze editovat mimo ABAS, kde je k tomu určen textový editor typu notepad, takže si asi dovedete představit tu produktivitu.

Mimoto ABAS poskytuje své vlastní vývojové rozhraní abasTools. Dokonce jsem ho rozjel na linuxu (je to upravené Eclipse), a naskriptoval jsem si tam i vlastní doplněk na obousměrný převod mezi UTF8 a S3 (opakovaným voláním search-replace), ale s efektivitou práce ve Visual Studiu se to prostě nedá srovnat.

Tento obrázek nemá žádný popisek
IDE abasTools

Pitomé taky je, že firma, která v česku ABAS zprostředkuje, si nad skripty zavedla vlastní verzování, takže když jsem chtěl verzovat naše firemní věci, musel jsem udělat na lokálu mirror a verzovat vše u sebe.

Nadstavby k ABASu

No a pak jsou tu ty nadstavby v Perlu, ve kterém jsme ve firmě psali API pro věci, se kterými si ABAS neporadí. S jeho použitím přišla firma, která u nás ve firmě ABAS zaváděla.

Perl je vlastně taky produkt své doby. Funguje, ale co bych k vám k němu řekl… Pro PHPčkaře jako jsem já, bylo těžké pochopit rozdíl mezi $var, @var a %var (už jsem ho zapomněl). V Perlu stačí udělat chybu v jednom modulu a spadne celý systém. Vypotil jsem v tom fungující API, ale sám jsem cítil, že takhle už se dnes věci neprogramují.

Na začátku jsem myslel, že Perl používáme, protože má nějakou ultimátní knihovnu pro ABAS. Dnes, když vím, že Perl s ABASem komunikuje přes telnet skrz příkazy jako EXQ, EDI, SFV, GFV a nic víc, tak bych, přísahám, přísahám, že bych všechny skripty v Perlu zahodil a normálně bych vše od začátku psal v typescriptu.

Na GUI jsme používali program od dodavatelské firmy, který byl černobílý, neumožňoval formátovat texty, linkovat hypertextem, ani změnit text na buttonu, měl sice porty na různé platformy, ale ne pro web. Troufám si tvrdit, že nic z uvedeného se nikdy nezmění.

Závěrem

ABAS se ve firmě, kde jsem pracoval, zavedl proto, aby nahradil prastarý systém (PHP/MySQL), který už byl za zenitem, nestíhal.

Za téměř 7 let se malá rodinná firma, do které jsem tehdy nastoupil, změnila ve středně velkou fabriku a systémová změna už byla opravdu nutná. Zároveň s příchodem ABASu bylo nutné formalizovat spoustu činností, revidovat výrobní postupy, což byl nevyhnutelný krok vpřed.

Zároveň se na ABAS pohlíželo jako na univerzální řešení, které vyřeší všechny problémy. Omyl. Nahradilo je to svými vlastními. Ale ty už já řešit nechci.

Májku máječku

Letos jsem byl přítomen stavění tří májek.

První stavěli traktorem.

Druhá byla menší, tu vztyčili holýma rukama.

Tu třetí, zlínskou májku, stavěly společně zlínské soubory (Vonica, Bartošův soubor, Kašava) klasicky, se dvěma X-vzpěrama. Všecko mělo své kouzlo, a vždycky tam byl nějaký zádrhel. Asi o tom sepíšu příručku

AUUU proč mě bolí achylovky?

Zdroj: FB Živel

…protože jsi o víkendu:

  • kosil lúky,
  • hrál 4 hodiny v kuse na tu velkou harmoniku,
  • nosil na rukou syna,
  • tančil krúcené, sedlácké, hucké, danaje a verbuňky,
  • stěhoval cimbál,
  • tahal cihly a kanystry,
  • skládal dřevo
  • a moc nespal

Á jo, tohle

Registrace na očkování Covid-19 80+

V lednu 2021 jsem registroval svou pratchýni a posléze i svou babičku v celostátním systému. Nakonec jsem uspěl, ale byla to otřesná zkušenost a za čerstva jsem ji musel sdělit klávesnici.

Všechny uvedené informace považuji za pravdivé.

Napřed uvedu předem známá fakta:

  • v ČR je seniorů v kategorií 80+ je podle zpráv něco mezi 400 a 500 tisíci.
  • Krajská nemocnice Tomáše Bati je jediné vypsané očkovací místo v našem okrese (zlínský okres má 191 tisíc obyvatel)
  • Na stránkách ministerstva zdravotnictví byla uvedena adresa a seznam věcí, které by měly být k rezervaci termínu třeba: jméno, adresa, RČ, pojišťovna.
  • Rezervace se spouštěla v 8:00 ráno, podle vyjádření vládního koordinátora (p. Dzurilla) mělo být jedno v jakém pořadí se lidé hlásí, ale ministr zdravotnictví večer před spuštěním uvedl, že “kdo dřív přijde, ten dřív bere”.

Rezervace byla dvoufázová – nejdříve bylo nutné se zaregistrovat u ministerstva zdravotnictví, pak jsem byl přesměrován na web třetí strany (https://reservatic.com), kde bylo nutné si vytvořit účet a následně objednat volný termín.

V okamžiku spuštění rezervačního portálu se na něj podle zpráv najednou vrhlo necelých 100 tisíc lidí. Na to se stránka rezervačního systému zhroutila, zanedlouho se rozbil i web celého ministerstva zdravotnictví.

V průběhu rezervace byly vyžadovány 2 potvrzující kódy zaslané v SMS, přičemž celý systém v počátku zvládal odesílat (pro celou ČR) jen 10-20 SMS za vteřinu. To znamená, že jen na pouhé rozeslání všech SMS by potřeboval několik hodin. Zadavatele nenapadlo poskytovateli oznámit (rozesílal to T-Mobile), že hodlají rozesílat větší množství textových zpráv; takové věci se musí objednávat předem, aby se na ně dalo připravit.

Naštěstí to vyřešil T-Mobile, když sám od sebe násobnhě zvýšil propustnost zpráv, aby odblokoval své datové linky.
Po úvodní hodině proběhlo v médiích vyjádření vládního koordinátora, že už je zaregistrováno 2000 míst a tím jsou už vyčerpány všechny dostupné vakcíny. O pár minut později ale uvedl, že je zarezervovaných 3000 a takřka současně jeho agentura vypustila zprávu, že rezervací je 5000. Bylo evidentní, že si ty čísla cucají z prstu, počty přichystaných vakcín jakoby zázrakem rostly před očima. Jenom pro srovnání, vakcín byly připraveny desetitisíce, proto vůbec nechápu proč přichystali tak malý počet termínů.

Použil jsem vývojářské nástroje a trochu se tomu systému podíval na zoubek.

Zjistil jsem, že všechny termíny, které systém nabízí jsou stále k dispozici, i když web tvrdil, že už jsou všechna místa zabraná. Spočítal jsem, že rezervační systém pro celou KNTB nabízel celkem pouze 180 míst (cca 7 pracovních dnů po 25 slotech).

Já jsem se ráno po hodině a půl úspěšně doklikal do posledního kroku rezervace, kde mělo stačit vybrat jeden z nabízených slotů (tj. míst v časovém rozpisu) a potvrdit žádost, ale neuspěl jsem, hlásilo to něco ve smyslu, že není volný termín pro přeočkování.

Podle všeho se za celé dopoledne na očkování v KNTB nepřihlásil vůbec nikdo, podle mého mínění proto, že úředníci do systému zapomněli zadat termíny pro přeočkování, které se mělo automaticky přidat k objednávce prvního termínu. Kolem půl čtvrté odpoledne na internetu probleskla informace, že rezervace už zase jede. Stránka s rezervacemi spadla, ale viděl jsem skrz vývojářské nástroje, že termíny (které měly být údajně zabrány už ráno) postupně mizí a tak jsem se honem hnal, abych chytil některé z míst. Naklikat dvě stránky mi pak už trvalo “jenom” půlhodinu.

Systém mi sice oznámil, že rezervace proběhla úspěšně, ale na stránce se seznamem mnou rezervovaných termínů je nevidím. Snad se nakonec ještě nebudeš muset s někým prát o toto místo.
V době, kdy toto píšu (tj. 9 hodin po spuštění registrací) vidím, že v Batově nemocnici zbývá k rezervaci z těch úvodních 180 míst ještě asi 95 slotů (všechny od 26. ledna dál). Řekl bych, že k ani nim úředníci nezadali termíny pro přeočkování a tak se uvolní ještě později.

Na odborném technickém webu si ještě během dopoledne jeden technik dal tu práci a sepsal vše (odkaz zde), co tvůrci systému pokazili, zde jsou nejvážnější z nich: již zmiňovaná nedostatečná kapacita rozesílání SMS zpráv, nedodržení technických norem, ohrožení osobních dat (vzduchem tzv. létaly nezakódovaná rodná čísla).

Já se živím programováním webů a tak se považuji za technicky zdatného, nevím, jak by tím systémem měl proplout člověk, který PC používá jen pro běžnou práci. U té představy jsem se u toho dopálil do běla. Do toho se ministr i premiér tváří, jak vše krásně funguje a pro jistotu se jdou hned mezi prvními přeočkovat druhou dávkou vakcíny.

Kdyby se to naprogramovalo a uvedlo lépe (napadá mě třeba spustit první fázi dřív a na dnešek ponechat jen boj o volné termíny) mohl celý ten proces rezervace trvat míň než aplikace té vakcíny. Místo toho jsem seděl celé hodiny u klávesnice a zuřivě čekal až se objeví skulinka v přetíženém systému.

Nebo ještě jinak, vůbec nic z toho nemuselo stát, protože státní aparát má možnost si všechny informace zajistit sám. Jednoduše měl už s předstihem kontaktovat pojišťovny, požádat je o jmenné seznamy rizikových osob (právě pro tyto účely ty pojišťovny schraňují všechna ta osobní data) a sám sestavit očkovací plány a konkrétním lidem už jen rozeslat přesné časy, kdy se mají dostavit.

Nemám rád Babiše, protože je to zloděj, gauner, možná i vrah; ale poslední rok hraje s národem pouze na Potěmkinovu vesnici. Všem slibuje kde co, tváří se že se hlásí o politickou zodpovědnost, chlubí se, že jsme v Covidu nejlepší na světě, ale když se cokoliv pokazí, chybu vidí jen u ostatních. Nahlas uvažuje o tom, že chce ředěním “ošulit” dávkování vakcíny, že některým bude muset stačit jen jedna vakcína bez přeočkování. Už rok tu patlá průšvih přes průšvih a jeho vinou máme jednu z nejhorších epidemických situací na světě a desetitisíce mrtvých, mnohdy zbytečně. Jeho vláda je banda úlisných patolízalů a po dnešní zkušenosti je mi z toho dvakrát tak smutno, protože z následků po téhle vládě se bude vyhrabávat generace našich dětí. Babiš je jako Jakeš, akorát je ještě k tomu zlý.

Promiň, že jsem se tak rozohnil, po dnešku to nedokážu udržet v sobě.
Doufám, že ti očkování pomůže a že se konečně zbavíme strachu z té hrozné nemoci, která tu řádí až příliš dlouho.

Večer, než jsem šel spát, jsem zkontroloval výstupy API a zjistil, že úředníci právě zadali další várku termínů k přeočkování, místa rychle mizela, ale stihl jsem v ten okamžik provést už druhou úspěšnou rezervaci.