Předně musím říct, že se mi to líbí.
Ano, vidím tam pár nesmyslů: synchronizovaný verbuňk je úplně stejně srandovní jako synchronizované podpolianske rozkazovačky a vrtěná by asi neměla plynule přecházet do čardáše, nicméně umělecký záměr je tam ale jasný a nijak zásadně nepopírá původní materiál. Takhle se na Slovensku občas zpracovává folklor.
Mohlo to přitom dopadnout mnohem, mnohem hůř. Mohl bych to odsoudit, že je to jak když Moraváci przní karičky, ale už jsem viděl i Moraváky, co prznili Moravu (kdo se mnou zažil Chomutov, ten ví), zároveň jsem viděl Plzeňáky, kteří s radostí valili Kopanice a docela jim to šlo. Tohle je ještě selanka.
Sám jsem se docela dlouho zabýval jak Podlužím, tak mnohými slovenskými regiony a chápu, jak pro tanečníky i muzikanty musí být těžké prezentovat folklor z oblasti mimo svou rodnou hroudu.
Mimochodem: to, že se v Bratislavě tančí Podluží, to není nic nového. Už v roce 1922 tam totiž vznikl Slovácký krúžek 