Kvůli ABASu jsem po 7 letech opustil milovanou práci

Zabudované IDE pro psaní skriptů. Ano, je to texťák. Linter to nemělo, ale aspoň že uměl CTRL+C, CTRL-V, CTRL+Z.

Na internetu toho k ABASu zas tak moc nenajdete. Pokud jste na tento článek narazili při googlování tohoto slova, tak Vás asi moc nepotěším.

To právě zavedení ABASu do naší výrobní firmy způsobil, že jsem po sedmi letech opustil práci, kterou jsem měl rád.

Člověk přirozeně zapomíná na nemilé věci. Tento článek píšu hlavně pro sebe, abych si mohl za pár let připomenout, před čím jsem to utekl.
(pozn.: Text původně zveřejněn na síti LinkedIn)

ABAS

Čím bych začal? No třeba tím, že řeknu, že ABAS je ERP systém, který vznikl v 80. letech v Německu a to ho do značné míry definuje.

ABAS je dobrý na skladové hospodářství a legislativní věci, které jeden člověk nemá šanci uhlídat. Má omezený počet uživatelských licencí. Nemá moc přívětivé GUI a tak se na výrobní hale provozují externí terminály, které jsou na ABAS připojeny skrz telnet. Tyhle terminály jsme u nás programovali v PERLu (API) a rozhraní naklikávali pomocí uživatelských datových struktur ABASu.

Neříkám, že v ABASu nejde udělat spoustu věcí, ono to asi jde, ale celý ten systém je produktem doby svého vzniku. Když porovnám programování v Typescriptu a PHPčku se skriptováním v ABASovském proprietárním jazyce FO a v Perlu, je to jako přesednout z BMW do Trabantu. Jako jede to, ale každých deset km se něco podělá, nemáš ani diagnostiku aby jsi zjistil co se děje, všechno řešíš na koleni záplatami, a co si neuděláš sám, to nemáš.

Samotný ABAS má pár věcí, se kterými jsem se těžko vyrovnával:

  • používá proprietární datové typy,
  • mezi “tabulkami” chybí jednoduché (a jednotné) vazbení. Jaká to škoda, že nefunguje něco jako yprofil^yzub^roztec („Multi-level linking is permitted“),
  • některé jsou datové „tabulky“ jen virtuální datové struktury, nelze s nimi standardně pracovat. Nikde jsem nenašel vysvětlené proč tomu tak je, nebo které z těch struktur existují a které jenom jako,
  • datová selekce umožňuje AND, umožňuje OR, ale nelze je kombinovat,
  • německé zkratky. Vyluštit barmex;leidat;vom;ma;sofort;bem;zn;gutmge vyžaduje permanentní čučení do vnitřností ABASu, nebo do oficiální dokumentace…
  • …která je přístupná jen registrovaným (a schváleným) uživatelům.

Skriptovací jazyk FO

V ABASu se skriptuje v proprietárním jazyce FO, který je ale brutálně zpátečnický:

  • vynucuje používat GOTO návěští,
  • tyto návěští navíc ořezává na prvních sedm znaků,
  • nemá normální podmínky, cykly ani uživatelské funkce,
  • s pamětí pracuje pouze pomocí číselných a písmenných bufferů,
  • nevyhnutelné je volání batchů,
  • při psaní kódu nelze používat odsazení,
  • kód je teoreticky možné psát v němčině nebo v angličtině. Bohužel, někdy funguje to a někdy ono, ale v dokumentaci to popsané není; například nefunguje n|selectedRow a G|currTime, jedou jenom jejich německé protějšky n|selzeile a G|zeitpunkt,
  • ani s oficiální online dokumentací se – když zrovna funguje – moc dobře nepracuje: když jsem potřeboval najít postup jak zjistit aktuální čas (now/jetzt), tak vyhledávání “now” našlo všechen výskyt tohoto řetězce v dokumentaci, včetně podvýrazů  jako “known” a “nowait”, ale časová funkce byla někde až hodně hluboko ve výsledcích.

IDE

ABAS u svých skriptů používá proprietární S3 kódování, takže je nelze editovat mimo ABAS, kde je k tomu určen textový editor typu notepad, takže si asi dovedete představit tu produktivitu.

Mimoto ABAS poskytuje své vlastní vývojové rozhraní abasTools. Dokonce jsem ho rozjel na linuxu (je to upravené Eclipse), a naskriptoval jsem si tam i vlastní doplněk na obousměrný převod mezi UTF8 a S3 (opakovaným voláním search-replace), ale s efektivitou práce ve Visual Studiu se to prostě nedá srovnat.

Tento obrázek nemá žádný popisek
IDE abasTools

Pitomé taky je, že firma, která v česku ABAS zprostředkuje, si nad skripty zavedla vlastní verzování, takže když jsem chtěl verzovat naše firemní věci, musel jsem udělat na lokálu mirror a verzovat vše u sebe.

Nadstavby k ABASu

No a pak jsou tu ty nadstavby v Perlu, ve kterém jsme ve firmě psali API pro věci, se kterými si ABAS neporadí. S jeho použitím přišla firma, která u nás ve firmě ABAS zaváděla.

Perl je vlastně taky produkt své doby. Funguje, ale co bych k vám k němu řekl… Pro PHPčkaře jako jsem já, bylo těžké pochopit rozdíl mezi $var, @var a %var (už jsem ho zapomněl). V Perlu stačí udělat chybu v jednom modulu a spadne celý systém. Vypotil jsem v tom fungující API, ale sám jsem cítil, že takhle už se dnes věci neprogramují.

Na začátku jsem myslel, že Perl používáme, protože má nějakou ultimátní knihovnu pro ABAS. Dnes, když vím, že Perl s ABASem komunikuje přes telnet skrz příkazy jako EXQ, EDI, SFV, GFV a nic víc, tak bych, přísahám, přísahám, že bych všechny skripty v Perlu zahodil a normálně bych vše od začátku psal v typescriptu.

Na GUI jsme používali program od dodavatelské firmy, který byl černobílý, neumožňoval formátovat texty, linkovat hypertextem, ani změnit text na buttonu, měl sice porty na různé platformy, ale ne pro web. Troufám si tvrdit, že nic z uvedeného se nikdy nezmění.

Závěrem

ABAS se ve firmě, kde jsem pracoval, zavedl proto, aby nahradil prastarý systém (PHP/MySQL), který už byl za zenitem, nestíhal.

Za téměř 7 let se malá rodinná firma, do které jsem tehdy nastoupil, změnila ve středně velkou fabriku a systémová změna už byla opravdu nutná. Zároveň s příchodem ABASu bylo nutné formalizovat spoustu činností, revidovat výrobní postupy, což byl nevyhnutelný krok vpřed.

Zároveň se na ABAS pohlíželo jako na univerzální řešení, které vyřeší všechny problémy. Omyl. Nahradilo je to svými vlastními. Ale ty už já řešit nechci.

Registrace na očkování Covid-19 80+

V lednu 2021 jsem registroval svou pratchýni a posléze i svou babičku v celostátním systému. Nakonec jsem uspěl, ale byla to otřesná zkušenost a za čerstva jsem ji musel sdělit klávesnici.

Všechny uvedené informace považuji za pravdivé.

Napřed uvedu předem známá fakta:

  • v ČR je seniorů v kategorií 80+ je podle zpráv něco mezi 400 a 500 tisíci.
  • Krajská nemocnice Tomáše Bati je jediné vypsané očkovací místo v našem okrese (zlínský okres má 191 tisíc obyvatel)
  • Na stránkách ministerstva zdravotnictví byla uvedena adresa a seznam věcí, které by měly být k rezervaci termínu třeba: jméno, adresa, RČ, pojišťovna.
  • Rezervace se spouštěla v 8:00 ráno, podle vyjádření vládního koordinátora (p. Dzurilla) mělo být jedno v jakém pořadí se lidé hlásí, ale ministr zdravotnictví večer před spuštěním uvedl, že „kdo dřív přijde, ten dřív bere“.

Rezervace byla dvoufázová – nejdříve bylo nutné se zaregistrovat u ministerstva zdravotnictví, pak jsem byl přesměrován na web třetí strany (https://reservatic.com), kde bylo nutné si vytvořit účet a následně objednat volný termín.

V okamžiku spuštění rezervačního portálu se na něj podle zpráv najednou vrhlo necelých 100 tisíc lidí. Na to se stránka rezervačního systému zhroutila, zanedlouho se rozbil i web celého ministerstva zdravotnictví.

V průběhu rezervace byly vyžadovány 2 potvrzující kódy zaslané v SMS, přičemž celý systém v počátku zvládal odesílat (pro celou ČR) jen 10-20 SMS za vteřinu. To znamená, že jen na pouhé rozeslání všech SMS by potřeboval několik hodin. Zadavatele nenapadlo poskytovateli oznámit (rozesílal to T-Mobile), že hodlají rozesílat větší množství textových zpráv; takové věci se musí objednávat předem, aby se na ně dalo připravit.

Naštěstí to vyřešil T-Mobile, když sám od sebe násobnhě zvýšil propustnost zpráv, aby odblokoval své datové linky.
Po úvodní hodině proběhlo v médiích vyjádření vládního koordinátora, že už je zaregistrováno 2000 míst a tím jsou už vyčerpány všechny dostupné vakcíny. O pár minut později ale uvedl, že je zarezervovaných 3000 a takřka současně jeho agentura vypustila zprávu, že rezervací je 5000. Bylo evidentní, že si ty čísla cucají z prstu, počty přichystaných vakcín jakoby zázrakem rostly před očima. Jenom pro srovnání, vakcín byly připraveny desetitisíce, proto vůbec nechápu proč přichystali tak malý počet termínů.

Použil jsem vývojářské nástroje a trochu se tomu systému podíval na zoubek.

Zjistil jsem, že všechny termíny, které systém nabízí jsou stále k dispozici, i když web tvrdil, že už jsou všechna místa zabraná. Spočítal jsem, že rezervační systém pro celou KNTB nabízel celkem pouze 180 míst (cca 7 pracovních dnů po 25 slotech).

Já jsem se ráno po hodině a půl úspěšně doklikal do posledního kroku rezervace, kde mělo stačit vybrat jeden z nabízených slotů (tj. míst v časovém rozpisu) a potvrdit žádost, ale neuspěl jsem, hlásilo to něco ve smyslu, že není volný termín pro přeočkování.

Podle všeho se za celé dopoledne na očkování v KNTB nepřihlásil vůbec nikdo, podle mého mínění proto, že úředníci do systému zapomněli zadat termíny pro přeočkování, které se mělo automaticky přidat k objednávce prvního termínu. Kolem půl čtvrté odpoledne na internetu probleskla informace, že rezervace už zase jede. Stránka s rezervacemi spadla, ale viděl jsem skrz vývojářské nástroje, že termíny (které měly být údajně zabrány už ráno) postupně mizí a tak jsem se honem hnal, abych chytil některé z míst. Naklikat dvě stránky mi pak už trvalo „jenom“ půlhodinu.

Systém mi sice oznámil, že rezervace proběhla úspěšně, ale na stránce se seznamem mnou rezervovaných termínů je nevidím. Snad se nakonec ještě nebudeš muset s někým prát o toto místo.
V době, kdy toto píšu (tj. 9 hodin po spuštění registrací) vidím, že v Batově nemocnici zbývá k rezervaci z těch úvodních 180 míst ještě asi 95 slotů (všechny od 26. ledna dál). Řekl bych, že k ani nim úředníci nezadali termíny pro přeočkování a tak se uvolní ještě později.

Na odborném technickém webu si ještě během dopoledne jeden technik dal tu práci a sepsal vše (odkaz zde), co tvůrci systému pokazili, zde jsou nejvážnější z nich: již zmiňovaná nedostatečná kapacita rozesílání SMS zpráv, nedodržení technických norem, ohrožení osobních dat (vzduchem tzv. létaly nezakódovaná rodná čísla).

Já se živím programováním webů a tak se považuji za technicky zdatného, nevím, jak by tím systémem měl proplout člověk, který PC používá jen pro běžnou práci. U té představy jsem se u toho dopálil do běla. Do toho se ministr i premiér tváří, jak vše krásně funguje a pro jistotu se jdou hned mezi prvními přeočkovat druhou dávkou vakcíny.

Kdyby se to naprogramovalo a uvedlo lépe (napadá mě třeba spustit první fázi dřív a na dnešek ponechat jen boj o volné termíny) mohl celý ten proces rezervace trvat míň než aplikace té vakcíny. Místo toho jsem seděl celé hodiny u klávesnice a zuřivě čekal až se objeví skulinka v přetíženém systému.

Nebo ještě jinak, vůbec nic z toho nemuselo stát, protože státní aparát má možnost si všechny informace zajistit sám. Jednoduše měl už s předstihem kontaktovat pojišťovny, požádat je o jmenné seznamy rizikových osob (právě pro tyto účely ty pojišťovny schraňují všechna ta osobní data) a sám sestavit očkovací plány a konkrétním lidem už jen rozeslat přesné časy, kdy se mají dostavit.

Nemám rád Babiše, protože je to zloděj, gauner, možná i vrah; ale poslední rok hraje s národem pouze na Potěmkinovu vesnici. Všem slibuje kde co, tváří se že se hlásí o politickou zodpovědnost, chlubí se, že jsme v Covidu nejlepší na světě, ale když se cokoliv pokazí, chybu vidí jen u ostatních. Nahlas uvažuje o tom, že chce ředěním „ošulit“ dávkování vakcíny, že některým bude muset stačit jen jedna vakcína bez přeočkování. Už rok tu patlá průšvih přes průšvih a jeho vinou máme jednu z nejhorších epidemických situací na světě a desetitisíce mrtvých, mnohdy zbytečně. Jeho vláda je banda úlisných patolízalů a po dnešní zkušenosti je mi z toho dvakrát tak smutno, protože z následků po téhle vládě se bude vyhrabávat generace našich dětí. Babiš je jako Jakeš, akorát je ještě k tomu zlý.

Promiň, že jsem se tak rozohnil, po dnešku to nedokážu udržet v sobě.
Doufám, že ti očkování pomůže a že se konečně zbavíme strachu z té hrozné nemoci, která tu řádí až příliš dlouho.

Večer, než jsem šel spát, jsem zkontroloval výstupy API a zjistil, že úředníci právě zadali další várku termínů k přeočkování, místa rychle mizela, ale stihl jsem v ten okamžik provést už druhou úspěšnou rezervaci.

Živý Zlín: Ukaž co umíš 2016

Minulý týden jsem v příspěvku POMOZTE FOLKLORISTOVI! vyzýval, abyste mi pomohli v hlasování v soutěži pouličních muzikantů Ukaž co umíš, do které jsem se před časem přihlásil.

Hlasovat se mělo do konce července, a tak jsem burcoval všude možně, abych nabral potřebné hlasy. Napsal jsem si i skript, který z Youtube získával stav aktuálního hlasování a vypisoval je na stránce, kterou jsem celý týden průběžně kontroloval.

Byl to lítý boj, týden před koncem vedlo video označené číslem 3, pak jsem na sociálních sítích nasdílel svůj příspěvek a dostal se do vedení, kde jsem se držel až do posledníího dne. Ale poměrně úspěšně se za mnou drželo video číslo 6 (jak jsem později zjistil, jistý Filip Vítů), kterému se v posledních dnech dařilo každý večer získávat desítky hlasů.

Dnes odpoledne, v poslední den hlasování, když jsem chtěl zahájit finální vlnu propagace, jsem nečekaně zjistil, že výsledky již byly uzavřeny a že se mi podařilo uspět. Místo dalšího vybízení k hlasování jsem tedy už jenom poděkoval za hlasy (tímto i zde děkuji těm čtenářům, kteří se za mně v hlasování postavili)

Po ukončení soutěže, však nebylo ukončeno hlasování, protože to z podstaty Youtube však ani není možné. Video Filipa Vítů získávalo další a další hlasy, a v době psaní tohoto příspěvku vedl o nějakých 25 hlasů.

V návaznosti na to se na FB stránkách organizátora začaly scházet rozohněné reakce, na to, že hlasování bylo uzavřeno dříve než o půlnoci:

zivy_zlin-fb2

 

Chápu soutěžící, že se ozvali, uvedený výsledek skutečně odpovídá stavu z konce pracovního týdne – a poznamenávám, že na jejich místě bych se také ozval. Zároveň ale chápu organizátory, že vyhodnocení provádí v rámci své pracovní náplně nějaký úředník,  který vyhodnocení provedl v poslední pracovní den v červenci; úředník, pro něhož je zřejmě nemyslitelné, že by výsledky kontroloval ve svém osobním volnu o půlnoci z neděle na pondělí.

Termín vyhodnocení soutěže byl již na počátku zveřejněn v příspěvku z 2. července takto:

zivy_zlin-zacatek

Nikde se nemluví o půlnoci či dokonce o posledním dni v červenci, jako finální datum je vyhlášen poměrně vágně konec července. Ten se dá vykládat i výše uvedeným způsobem a není na místě se na hodnotitele obořit s odvoláváním na vlastní výklad.

Shodou okolností jsem měl lepší načasování, svou výzvu jsem totiž v masovném měřítku sdílel na sociálních sítích zřejmě o něco dříve než ostatní. Dokonce jsem úspěšně vyhlásil výzvu na Twitteru:

…tahle „kampaň“ mě také stála nemalé úsilí, přinesla mi poměrně hodně hlasů a přitom zbytečně, protože to už bylo v době, kdy byly výsledky vlastně uzavřeny.

Tímto bych problematiku výsledků uzavřel, a komentujícím bych maximálně doporučil, aby se s tím srovnali (nic moc jiného se s tím vlastně dělat už nedá), uvědomili si, že někdy je lepší věci neodkládat do poslední chvíle, a aby svou „zlost“ integrovali třeba do autorské písně, která by tak mohla být pořádně nabytá emocemi. Nezavírejte si u organizátorů dveře, zúčastněte se příští rok a snažte se poučit a udělat věci lépe, vstříc k lepším výsledkům.

Další „reakce“

První reakcí na uzavření příspěvků však byla ne-příliš-příjemná reakce jisté Terezy Kutrové:

zivy_zlin-tereza_kutrova

Její hodnocení bylo podle mě dost zbrklé a plné zášti. Věřím, že kdyby mé „vystoupení“ viděla, věřím, že by ještě svůj soud přehodnotila. Snažil jsem se z plných sil o show: přehazoval během hraní nejrůznější nástroje, hrál divákům na přání, snažil jsem se pobavit Zlín (což bylo jedním z účelů této soutěže), sršel jsem tam vtipem a zvlášť emocemi, hlavně proto, že se mi pár dní před tím narodila dcera. Já vím, že jsem zdaleka nebyl nejlepší hudebník, ale upřímně si myslím (i když jsem ostatní vystoupení neviděl na vlastní oči), že jsem ve svém vystoupení předvedl nejvíce entuziazmu a snahy oživit Zlín.

Nicméně chápu, že z uvedené videoukázky to vypadá, že jsem tam půl hodiny hulákal jako v hospodě. Není to pravda. Hrál jsem písně z různých regionů, s různým obsahem, snažil jsem se zachovat autentickou formu každé z písní. Je to jen shoda okolností, že pořadatelé soutěže vybrali na Youtube zrovna fragment s písněmi, které se uvedeným „hulákacím“ stylem skutečně zpívají:

Milá slečno Terezo Kutrová, pokud vás štve, že jsem vybízel lidi, aby mi „naklikali“ vítězství, jiní soutěžící toto nedělali o nic méně. Toto totiž nebyly přehrávky konzervatoristů, tohle je soutěž sympatie – JE TO O TOM nalákat hlasující a upozornit zároveň své okolí, že existuje iniciativa, co se snaží Zlín oživit.
A když už chcete organizátory kritizovat za způsob hlasování, pokud znáte jiný způsob, jak hodnotit pouliční muzikanty, prostě jim ho sdělte.

Mně osobně napadá jako nejtransparentnější – i když neúplně praktické – hlasování s občankou na informacích Magistrátu města Zlína…

Jsem hudebník-amatér, za svá „vystoupení“ nechci, nikdy jsem nechtěl a ani nikdy taky nebudu chtít brát žádné peníze. Skutečně nerozumím tomu, proč by měly být peníze z výhry vyhozené. Předem jsem upozorňoval na to, že výhru investuju do toho, abych mohl bavit a rozdávat radost lidem kolem sebe – opravím si nástroje poničené hraním a za to, co zbyde koupím nějaké chrastítko, pro svou novorozenou dceru, které jsem mimojiné věnoval tohle vystoupení (a taky jsem to tam výslovně uváděl).

Mí konkurenti jsou často polo-profesionální hudebníci, kteří si na podobné peníze přijdou za jeden placený kšeft. Já hrávám prakticky zadarmo dětským folklorním souborům, seniorským skupinám, nebo na srazech důchodců – a nemám z toho nic, leda radost z toho že jiným se mé hraní líbí a to, že se s ostatními svezu na vystoupení nebo dostanu večeři.

Právě proto si myslím, že nebyly peníze, jak vy uvádíte, vyhozené do vzduchu. Půjdou tam, kde budou také potřeba.

Nepříjemná pachuť z dobře míněné akce

Myslím, že záměr organizátorů byl dobrý – uspořádat akci, při které se oživí ulice Zlína a bude se tam zase jednou něco dít. Motivaci pro účinkující zvolili také dobře – a navíc ve spolupráci s lokálním obchodem s hudebninami.

Jistě nikdo neměl v úmyslu zorganizovat něco, co poštve jedny proti druhým a do ulic internetu vnese nepokoje ve formě flame a hate příspěvků. Ty už navíc ničemu nepomohou, jenom způsobí další bolení.

Ono to totiž může taky dopadnout tak, že se kvůli rozpoutané nenávisti na sociálních sítích tato akce vyhodnotí jako negativní a další ročníky se již pořádat nebudou, a to by byla škoda hlavně pro příští generace muzikantů.

Aktualizace k 1. 8. 2016: Nakonec vyhlášení výsledků dopadlo kompromisem:

zvy_zlin-omluva

POMOZTE FOLKLORISTOVI!

Asi to znáte, je to docela běžná situace – někde hrajete a rupne vám struna. Rychle se přesunete k futrálu, vytáhnete náhradní, natáhnete ji na nástroj a hraje se dál.

Stejná situace se mi stala na svatbě tuto sobotu, když mi na houslích ruplo éčko.

Avšak když jsem se prohraboval houslovým obalem, našel jsem tam už jen jedinou strunu – sice éčko, jenže kytarové.

Situace však byla zoufalá, nebyl čas lámat si hlavu s tím kdo je kdo a tak jsem se pokusil na kolík namotat tuto zdánlivě kompatibilní strunu. Za zády mi mezitím kamarádi odzpívávali jednu oblíbenou rozkazovačku za druhou…

Samotného mne překvapilo, že mi kytarová struna zněla pod smyčcem podobně jako houslová, nicméně ten vjem byl dán spíše kombinací mého okamžitého štěstí nad znovupoužitelností houslí, již notně pokročilou hodinou a s ní spojenou fyzickou i společenskou únavou.

No, protentokrát jsem situaci zvládl, ale upřímně: není si co nalhávat, problémy se kupí a stav mého hudebního skladu je dlouhodobě neudržitelný:

  • dochází mi notový papír,
  • koncovka (pastýřská píšťala) postupně chytá zelený odstín – bojím se, že plesniví,
  • sada foukacích harmonik už taky přesluhuje,
  • doma na mě už dva roky čeká akordeon, který potřebuje odbornou opravu zapadlé klapky,
  • nutně si potřebuju koupit klavír, aby v obyváku zakryl prasklinu na zdi.

Krom toho: až mi na některé z příštích akcí praskne struna na kytaře, budu si na ni muset stáhnout tu z těch houslí, což dost možná může zaskočit nezasvěcené posluchače.

No, prostě, až se to stane příště, už ty struny opravdu není kde brát.

Díkybohu se mi nabízí jedno východisko: před měsícem jsem se zúčastnil soutěžní akce Ukaž co umíš! V rámci tohoto projektu vystoupilo ve Zlíně několik muzikantů a ten, který na Youtube obdrží nejlepší hodnocení, ten dostane 3000,- slevu na nástroje a hudební vybavení.

Chtěl jsem se hlasování nezúčastnit a umožnit výhru někomu z mladých muzikantských nadějí – třeba zrovna tomu klučinovi, který Zlín oblažil svěží písní o postapokalyptické nukleární zimě o čtyřech akordech…

Ne, samozřejmě kecám, vyprdnul jsem se na to a nechal to vyhnít, dokud mi nepraskla struna a zbytek už znáte.

Hlasování probíhá do konce července 2016 a na vítěze mi týden před uzavřením chybí nějakých 60 hlasů.

Pokud mi umožníte v této klikací soutěži vyhrát, zachráníte tím nejen mne, ale i mé kamarády, kteří mé fidlání poslouchají při popíjení nápojů nejasného původu. Kdo ví, třeba mi napříště rupne struna už na vaší svíci/svatbě/oslavě/pohřbu [nehodící se škrtněte] a to byste zajisté nechtěli.

Jak hlasovat?

  1. Klikněte na odkaz https://www.youtube.com/watch?v=VkaU_DqZ800 (tj. ukázka z uvedené produkce)
  2. Hlasujte tak, že pod videem kliknete na „palec hore“ (tj. video zařadit mezi oblíbené). Pro hlasování musíte být přihlášení na Google (nebo pokud máte Android, tak myslím můžete hlasovat na mobilu)
  3. Sdílejte tuto výzvu na facebooku či twitteru všem, kdož podobně jako já již nemohou dále snášet pomyšlení kytarové struny natažené na houslích!

Umístění „palca hore“ pod videem

(pozn.: Nikoho nenutím tam ten palec nechat i po vyhlášení výsledků soutěže 😉 )

Aktuální stav hlasování:

Až budete mít odhlasováno, můžete toto video i shlédnout:

Vím, že můj výkon nebyl úplně ideální, to i proto, že odpovídal mému tehdejšímu stavu – 3 dny před touto akcí se mi vrátila domů manželka z porodnice a v mezidobí jsem toho moc nenaspal…

Úplně nejvíc nejradši budu, když ještě k tomu pod video napíšete nějaký krátký komentář, který dá i pořadatelům jistotu, že vaše hlasy jsou reálné a že jsem si za účelem hlasování třeba nezaložil pár falešných youtube účtů.

Výtěžek z případné výhry připadne na pořízení nových strun a když to půjde, pořídím si k tomu novou foukací harmoniku. Možná něco zbyde i na nějaké to hrkátko pro kojence, jenž mne mezitím vystrnadil z ložnice do přístěnku vedle kuchyně.